Podkova

Lutka Petr

1:V sHádře hlavu mám, proč, teď svěřím vám,
pF#odkova, prý pro štěstí, spG#madla a, to neštěstí,
já pHod ní prAávě stHál.
2:Hlava bolavá, trochu děravá,
v sádře celá zalitá, neholená, nemytá,
je zlá a taky nezdárná.
R:JF#ak železo udeřilo, tG#mak v ní něco přeskočilo,
žF#e se zcela vykouřilo jmG#méno dívky mé,
F#ať ji trápím sebevíce, mG#mlčí jako zpovědnice,
vzpHomenout si nF#e a ne a nHe.
3:Se srdcem raněným, mozkem zazděným
střídám města ulice a každé pěkné mladice
se ptám, zda jsem její elegán.
R:"Mohl byste jím snad býti, musíme to promysliti,
to byste však nesměl míti hlavu sádrovou,
můj chlapec má hnědé vlasy, černé oči plné krásy,
a vy jenom kouli gypsovou."
4:Teďka, když to vím, závěr učiním:
na podkovu, šťastnou věc, věří jenom pitomec
jak jHá, jak byl jF#á, jak jHá,E jak jF#á.H 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:47:58.492+00:00
Výsledky hledání: